Ride of the year 2008

08.01.2009 17:46

Ve čtvrtek 15. května 2008 ztratil světový road racing postavu svého otce, poté, co při závěrečné kvalifikaci třídy do 250cc na závod North West 200 tragicky zahynul Robert Dunlop, nejúspěšnější jezdec tohoto podniku v celé historii, který havaroval v Mather´s Cross. 

Ve chvíli, kdy rodina Roberta ztratila a s ní i celý motocyklový svět, byli oba dva jeho synové, Michael a William, rovněž na trati…. Všichni pak s napětím očekávali, jaké bude rozhodnutí Williama a Michaela, zda nastoupí nebo nenastoupí do sobotního závodu. William se rozhodl už v pátek, že památku svého otce nejlépe uctí tím, že se na start postaví. Michael se rozhodl až na poslední chvíli těsně před startem, když stál v boxové uličce a uviděl bratra na startovním roštu.

Aby nebylo neštěstí dost, Williamova motorka vypověděla během warm-up službu, pro problémy s elektronikou. Michael se tedy postavil na start sám.

Během celého závodu sváděli Christian Elkin, John McGuinness a Michael Dunlop neuvěřitelné souboje. První tři kola se pořadí neustále míchalo. Před zraky užaslých 120.000 diváků Michael v posledním kole mohutně zaútočil a vytvořil si dvousekundový náskok, který nakonec před Elkinem a třetím McGuinnessem udržel až do cíle. Když Michael slezl z motocyklu, zmohl se jenom na jediné : „Nic víc jsem nechtěl.“

Potom potlačoval slzy a pokračoval : „Když jsem viděl nešťastného Williama, řekl jsem si, že to musím být já, kdo musí tátovu památku uctít. Jel jsem opravdu hranu, protože jsem věděl, že musím pro tátu tenhle závod vyhrát. Je to vítězství, to ano, ale není co oslavovat. Přesto děkuji všem fanouškům za jejich podporu a neustálé povzbuzování během celého závodu. Táta byl nejlepším jezdcem všech dob na NW a já jsem za to na něj velice hrdý.“

Živé vzpomínky na otce nakonec vedly k tomu, že se Michael během slavnostního ceremoniálu zhroutil a na pódium vystoupil za pomocí lidí z týmu. Na nejvyšším stupni stál mlčky se slzami v očích.

Michaelův čin nebyl daný jenom respektem k jeho otci, byl to taky výraz díků celé světové roadracingové rodině, která jeho, dnes už legendární vítězství, prožívala s ním.