Oline...

dnes je to právě rok, co jsme se spolu naposledy viděli, co jsme spolu naposledy mluvili a plánovali tvé další zahraniční starty. Rok utekl jako voda, ale mě to připadá, jako by to všechno bylo teprve včera.

Za těch pár roků, co jsme se znali, jsi mě nechal nahlédnout hluboko do svého nitra, tak vím, kdo jsi byl a jaký jsi byl. Byl jsi nejtalentovanější mladý český roadracer, vždycky to pro mě byl požitek sledovat tě na závodní trati. Tvůj styl byl neopakovatelný a moc mi ten pohled dneska chybí.

Osobně jsme se znali jen pár roků a mě moc těší, že jsem ti aspoň trochu byl nápomocný v plnění tvých závodnických snů a přání. Vzpomínám na Frohburg, Ulster GP, Cookstown… Vím, že tvojí srdeční záležitostí byla Ulster GP, kde o tvůj start pořadatelé vždycky jevili veliký zájem a kde tě místní fandové doslova uctívali jako modlu, jako vycházející hvězdu road racingu.

Takhle si tě budu napořád pamatovat i já, jako skromnýho, málomluvnýho kluka s velikánským závodnickým srdcem a talentem.

Odpočívej v pokoji, kamaráde…