Irská mise 2009 (1)

Když jsem se v loňském roce vrátil ze závodů v irském Skerries, tak už tehdy jsem vlastně začal plánovat svůj další výlet za roadracingem na zelený ostrov.

Rozhodování to nebylo až tak těžké a tak volba padla na první dva podniky nové sezóny, kterými byly ROYAL HOTEL & BRAESIDE COOKSTOWN 100 a AROUND THE POUND TANDRAGEE 100. 

Oba podniky mají mezi opravdovými fanoušky roadracingu velký zvuk, o čemž svědčí i to, že oba jsou dlouhodobě zařazeny v irském otevřeném šampionátu na přírodních okruzích. Cookstown je prvním podnikem sezóny už po dlouhá léta a tak je jasné, že na něm startuje mnoho skutečných hvězd. Ve stopětadvacítkách jsme tak měli možnost vidět Michaela, Williama a Sama Dunlopy, Ivana Lintina nebo třeba Ciarana Donnelyho. Ve dvěstěpadesátkách byli na startu, mimo již zmíněného klanu Dunlopů třeba Darren Burns a Barry Davidson. Ve třídách do 600 a Senior pak přibyla další skvělá jména – Ryan Farquhar, Conor Cummins, Adrian Archibald, Carl Rennie, Jihn Burrows, Keith Amor, Michael Paerson, Michael Weldon, Andy Farrel, John Walsh a i nám velmi dobře známý Victor Gilmore. No a samozřejmě William a Michael Dunlop.

Páteční odpolední tréninky, které tradičně začínaly po 16.hodině měly na pořadu celkem 20(!!) tréninkových jízd. Tréninky byly zajímavé už z toho pohledu, že pršelo a tak jsem byl zvědavý, jak se jezdci vypořádají s nástrahami zdejší 2,1 míle dlouhé rychlé tratě. Tréninky jsem strávil v prostoru od Craigmount přes Orritor Crossroads a Braeside až po Gotin Corner. Ta trať je prostě úžasná ! Velmi rychlá místa se střídají s technickými pasážemi, úzké irské cestičky s poměrně širokou (na tamní poměry) rovinkou za startem, ale hlavně se třemi nádhernými skoky! To je prostě mňamka.

Při sledování jednoho z tréninků newcomers, což jsou jezdci všech tříd, kteří na okruhu nikdy nestartovali a v jejichž čele jede „vodič“, který jim ukazuje po dobu pěti kol ideální stopu (jak jednoduché a přitom geniální), který jsem sledoval u výjezdu z jednoho z dep (těch jsou tu celkem čtyři) vedle cílové rovinky, se ke mně začali hlásit nějací místní borci a časem se z nich vyklubali chlapíci z doprovodu Gary Jamisona, který přijede i do Hořic.Měl na mě spoustu otázek, tak jsme se domluvili, že se určitě potkáme ještě druhý den po závodech, ale měl naspěch, takže jsme v naší debatě pokračovali až o týden později v Tandragee.

Po skončení tréninků jsem samozřejmě šel pozdravit Victora Gilmora, který se svým výsledkem moc spokojený nebyl, ale nic mu to neubralo na jeho dobré náladě. Trevor Lindsay mě osobně představil Billa Smythe, což je manažer anglického týmu Air Kawasaki. Billy mě říkal, že se dohodli na další spolupráci s Carlem Renniem i pro letošní sezónu. Tým Air Kawasaki měl přijet i do Hořic, tak jsem se Billa ptal, jak to tedy bude. Situace je taková, že pro odjezd Hořic potřebují větší balík peněz než pro odjezd do Portrush, kde se jezdí North West. Říkal mi, že roadracing opravdu milují a že by se v Hořicích určitě v budoucnu měli objevit, ale všechno závisí na financích.

Tato trať by byla skvělou příležitostí i pro některé naše jezdce, navíc o týden později se jezdí Tandragee, což je taky moc pěkný okruh a tak by se během jednoho týdne dalo závodit na dvou okruzích.

Do úvahy připadá zřízení nějakého podpůrného fondu, který byl alespoň částečně mohl pokrýt náklady spojené z cestou a to nejenom pro naše jezdce, ale i pro ostrovany. Časem se třeba podaří něco rozjet… :-)