51. Frohburger Dreieckrennen

O víkendu 21.-22.09. se ve východoněmeckém Frohburgu uskutečnil už jedeapadesátý ročník populárního Trojúhelníku. Podobně jako loni, tak i letos se těšil slušnému zájmu našich jezdců, kteří se do Frohburgu sjížděli už od čtvrtka. Předpověď počasí vyúadal na nadcházející dny a víkend tak nějak všelijak, jenom to nevypadlo moc motocyklově. Ale víte jak je to s předpověďmi, nakonec vše dopadlo dobře. Pojďme ale popořádku.

První kdo z našich dorazil do parkoviště závodních strojů, byl Marek Červený se svým týmem. Marek se stal prvním osadníkem už tradiční České ulice. Během pátku se ulice zaplnila a tak svoje stany měli vedle sebe všichni naši piloti s výjimkou Martina Holoubka.

V pátek večer proběhlo takové tradiční setkání v oranžovém stanu, kde se samozřejmě probírala taktika pro následující dny. Na výzvědy přišel i Wolfi Schuster, který se toho jistě hodně přiučil, což bylo hlavně v neděli hodně znát.

Noční, vlastně spíš ranní, deštík z pátku na sobotu předznamenal průběh počasí během celé soboty. Sobota se odehrála ve znamení deště nedeště, prostě takové to mrholení a zase částečné oschnutí závodní dráhy, kdy všichni měli dilema jak vlastně své stroje obout. Naštěstí se odpoledne vyčasilo a druhé tréninky už probíhaly na suché silnici a hned to bylo znát.

Nás samozřejmě nejvíce zajímali třídy, ve kterých startovali naši jezdci, tedy šestikila a litry. O největší senzaci se postaral jezdec třídy 600 se startovním číslem #45. Mára Červený si vyjel pole position a zanechal za sebou plejádu jezdců se zvučnými jmény – Thomas Kreuz, Andy Brandt, Georg Frölich, Paul Shoesmyth, Ben Wyllie, Sebastian Frotscher a mnoho dalších. Druhým našim nejrychlejším jezdcem byl Petr Bičiště, kterého hned následoval Michal Vecko. Petr byl patnáctý a Michal šestnáctý. Loni náš nejúspěšnější jezdec, Martin Holoubek, si vyjel devatenáctou pozici a Petr Košťál dvacátou. Smůlu měl Kamil Holán, kterému ve třetím kole druhé kvaldy vypověděla jeho R6 službu. Technická závada na převodovce vyřadila Kamila nejen z tréninku, ale byla i důvodem, proč nenastoupil v této třídě do nedělního závodu.

V litrové třídě jsme měli čtyři naše želízka. Kvarteto Kamil Holán, Aleš Nechvátal, Pavel Tomeček a Petr Holanec hájilo naše barvy proti zdatným a kvalitním soupeřům. Asi nebude žádným překvapením, že nejrychlejším jezdcem v poli byl domácí Dider Grams, kterého v první řadě doplnili ještě Nicky De Witt a Johan Fredriks. Kamilovi patřila dvanáctá pozice, tedy čtvrtá řada. Za sebou nechal ostřílené borce a určitě ho hodně těšil skalp Bena Wyllie. Aleš Nechvátal coby nováček na zdejším okruhu obsadil v tréninku osmnáctou příčku a na roštu stál vedle ostříleného Toni Rechbergera. Petr Holanec byl šestadvacátý a Pavel Tomeček při premiéře jeho ještě novotou vonící ZX10R  devětadvacátý.

V sobotu se ale jenom netrénovalo, už se i závodilo. Svůj první závod víkendového programu si odjela pohárová třída KTM Duke – Battle. Po téhle rozcvičce už nastoupili na start jezdci seriálu IRRC, aby odjeli druhou rozjížďku za zrušené Těrlicko (ta první se jela v belgickém Chimay). Závod měl tedy aspoň co se týče vítěze, zcela jednoznačný průběh. Didier Grams přijel už do cíle prvního kola s velikánským náskokem, který až do předposledního kola neustále navyšoval. V kole posledním si pak dovolil pár kašpařinek pro diváky, takže se jeho náskok zcvrknul na 16.5 vteřiny J . Za Didim to ale docela vřelo, dvojice Mattie Seidel a Vick De Cooremeter si nedarovala ani metr zadarmo a tak se dost často předjíždělo. Matti si nakonec dojel pro druhé místo. Gramsovo vítězství tak znamenalo i jeho celkové vítězství v celém šampionátu. Pěkný souboj svedli mezi sebou Wolfi Schuster, Anders Blacha a Tuukka Korhonen, všichni jedoucí v kategorii 600cc. Poslední závod dne obstarali jezdci 2 Takt Classic Trophy.

Že se jenom nezávodilo, ale plánovalo se, co a jak bude v příští sezóně, je asi nabíledni. Někteří z našich jezdců docela vážně zvažují účast v celém seriálu IRRC, což ještě umocnila oficiální dohoda o tom, že se v Hořicích v příštím roce IRRC pojede. Zprávy o tom proskočily již dříve, ale teď je to oficiálně potvrzená informace. IRRC se pojede v rámci České TT 16. a 17. srpna 2014. Tak si tohle datum zapište do kalendáře. Hořičáci se také dohodli s holanďany z Hengela na termínech, aby nedošlo k vzájemné termínové kolizi jako v loňském roce. Hengelo se tedy pojede 10. a 11. května 2014 a 300 Zatáček o týden později.  

Nedělní závodní program začal pěkně už od půl deváté. Aby ne, před námi bylo celkem 11 závodů a to je slušná porce. Nejdříve odjeli svůj první závod jezdci Suzuki GSX R 750 Cup a po nich nastoupli závodníci dalšího poháru, tentokrát KTM. 

První vrchol dne přišel hned v následujícím závodě. Jel se sprint sidecarů na šest kol. Od startu šla okamžitě dovedení britskoněmecká posádka Ken Knapton a Enrico Roick, ale za ní se děly věci. Pět posádek bylo nalepených kolo na kole až mi chvílemi běhal mráz po zádech. Nejtvrdší souboj postoupili Rakušané Günther Bachmaier a Walter Klinglmayr s německou posádkou Tassilo Gall se spolujezdcem Hendrikem Crome. Celý souboj vyústil tři kola před cílem v dost drsný kontakt v poslední zatáčce před cílem, kde se Rakušané nacpali pod Němce a po kontaktu dostala německá posádka hodiny a to je stálo propad až na jedenácté místo v cíli. Třetí tak dojela další německá posádka Eckart Rösinger a Andy Kolloch.

Druhý závod IRRC patřil opět Gramsovi, druhý dojel Johan Fredriks a třetí Vick De Cooremeter.

Svůj druhý závod během víkendu si odjeli jezdci 2 Takt Classic Trophy, které následoval třída kolibříků do 50cc, tak byl alespoň chvilku čas odskočit si něco zakousnout a pokecat s našimi jezdci před startem šestistovek.

Šestky na start! Byl to nádherný pohled, vidět v plejádě takých jezdců v první řadě našeho Marka Červeného. Samozřejmě jsme se těšili i na ostatní naše kluky, protože byli do závodu správně nažhaveni. Od startu nejrychleji vyrazili Thomas Kreuz, Mára a ze šestého místa startující Georg Frölich. Doslova raketový strat měl Martin Holoubek, který ze sedmnácté startovní pozice projížděl cílem prvního kola jako jedenáctý! Ve třetím kole šel do vedení nekompromisně jedoucí Frölich, který jel celou cílovou rovinku doslova zaklíněný s Kreutzem. Mára byl tou dobou třetí. Ostatní naši si vedli taky výborně. Martin Holoubek se neustále dotahoval na Andy Brandta a bylo jen otázkou času, kdy ho zařízne. Michal Vecko jel taky na bodech a to byla paráda. Petr Bičiště a Petr Košťál jeli tou dobou těsně za Top15. Dvě kola před cílem se Marek dostal na druhé místo a začal se hodně rychle přibližovat k Frölichovi a jeho MV Agustě. Cílem tak projel na druhém místě se ztrátou něco málo přes čtyři vteřiny. Po mnoha a mnoha letech tak náš jezdec vystoupil ve Frohburgu opět na stupně vítězů. Markův úspěch podpořil vynikajícím šestým místem Martin Holoubek a místem desátým i Michal Vecko. Kdo by tomu byl věřil, že budeme mít tři zástupce v Top10. Petr Bičiště dojel šestnáctý a Petr Košťál sedmnáctý.

Po šestkách jeli zase pohár GSX R, tak byl čas probrat s klukama dojmy z právě skončeného závodu. Bylo to super český představení.

Posledním vítězem závodu sezóny šampionátu IRRC byl, hádejte kdo? No jo, zase Grams. Druhý dojel Matti Seidel a třetí Nicky De Witt.

Druhý závod sidecarů se stal opět kořistí posádky Knapton / Roick. Druzí dojeli Tassilo Gall a Hendrik Crome, třetí Günther Bachmaier  a Walter Kinglmayr. Že se i mistr tesař může utnout předvedl v závodě OPEN Ben Wyllie.

A už tu byl poslední závod – Joey Dunlop OPEN. Moc jsme byli zvědaví, jak si naši včele s Kamilem Holánem povedou. Stylem start cíl proměnil svůj třetí start ve třetí vítězství Didier Grams. Za ním celkem v pohodě jedoucí Nicky De Wit si dojel pro další pódium, pro druhé místo. Kamil od startu vyrazil jako sedmý, ale výkon jeho obstarožní R1 na nové bavoráky a hondy prostě stačit nemůže. Cílem prvního kola projížděl dvanáctý a v těsném závěsu za ním byl i Alda Nechvátal, Pavel Tomeček jel patnáctý a Petr Holanec jedenadvacátý. Kamil i Alda postupně zrychlovali a svá umístění si o jedno místo polepšili. V předposledním kole se Kamil probil dokonce na místo osmé, ale to se nelíbilo Jochemu van den Hoekovi, který se těsně před cílem na osmé místo vrátil a Kamila tak odsunul na devátou pozici. V cíli je mezi sebou dělily tři desetiny. Aleš Nechvátal se docvakl na Paula Shoesmythe, ale na předjetí to už nestačilo, souboj o desáté místo vyhrál Angličan s náskokem dvě desetiny. Naši radost dovršil čtrnáctým místem Pavel Tomeček. Petr Holanec dokončil závod jako jedeadvacátý.

Všichni naši jezdci odvedli výbornou práci a určitě si zasluhují respekt a obdiv za předvedené výkony a reprezentaci českýho road racingu. Je vidět, že naši piloti patří k evropské špičce v tomhle odvětví motocyklového sportu a to je moc dobře.

Frohburg 2013 je minulostí, ale je na co vzpomínat a příště navazovat. Tak zas za rok..