Slepičí muž - Kenny McCREA

Pracuje ve velké zaprášené a nedýchatelné slepičárně. Kenny McCrea chytí každý den tisíce kuřat, každé ráno a každý večer podojí čtyřiačtyřicet krav, které chová jeho rodina na farmě v Tyann v hrabství Armagh. S výjimkou víkendů. To zapomene svoji na denní práci, oblékne si svítivou žluto-modrou kombinézu, a vyrazí se svou R6 závodit na irské tratě, jakými jsou třeba Kells nebo Killalane.
Aby mohl závodit, musí dělat dvě zaměstnání. Za posledních deset let dal do závodění víc než 100 000 GBP. Na začátku každé sezóny si Kenny velmi obtížně půjčuje peníze, na které pak vydělává v celého průběhu léta, aby je na podzim mohl splatit i s úroky. Všechno jde celkem dobře až do doby, kdy třeba havaruje a motorky rozbije.
Má takový zápal a oddanost, až je neuvěřitelné, že ve svých třiatřiceti letech ještě nevyhrál žádný závod. „Jsem šťastný, když si za rok přijdu závoděním tak na 1000 GBP“, říká se smíchem a dodává „Ale stejně to za to stojí, za každou vynaloženou penny.“
Jak to tak často bývá, byly v rodině McCreaových motocykly už dříve. Motocykly vlastnil jeho otec když se nikdy nedal na dráhu závodníka. Hned potom, co dvanáctiletý Kenny uviděl svůj první závod v Cookstown, věděl, že by taky jednou chtěl závodit.
Pro uskutečňování svých snů toho musí být hodně obětováno, to platí pro jakoukoliv lidskou činnost. Pro mnoho lidí je farmaření plným zaměstnáním, ale Kennyho zápal pro závody je pro rodinu doslova šílenstvím. „Kdybych upřel svoji pozornost a píli jenom na farmu, určitě bych si nežil špatně. Moji rodiče jsou ale frustrováni, že se nechci vydat touto cestou, protože chci závodit“, vysvětluje.
Čas od času jezdci popisují, že závody jsou jako drogy. Je to něco, co je stále přitahuje a nemohou přestat. Pro Kennyho je to něco jako nedokončená práce. Jeho velkým snem je zvítězit v Manx Grand Prix ještě než se závoděním definitivně skončí. V roce 2004 ztratil dobrého přítele, ale je plný odhodlání závodit dál, protoýe závodění mu dává to, co mu farmaření nikdy nemůže nabídnout – fantastické prožitky a pocity z rychlé jízdy po úzkých irských silnicích.



Jeho přítelkyně často hovoří o svatbě, ale pro Kennyho to momentálně není otázka, která by byla na pořadu dne. Leslie přistupuje ke Kennyho zábavě pragmaticky – když je šťastný on, ona je taky šťastná, ale obavy má před každým závodem. „Nejezdí se mě dobře, když je Leslie se mnou na závodech“, říká Kenny.   
Je tu takový jeden kuriózní paradox, který se farmářovi z hrabství Armagh už občas přihodil. Když má při závodech nehodu, jeho první myšlenky jsou u farmy, musí být přeci fit, aby mohl podojit své stádo. Ale život je přeci od toho, aby se žil a ne plánoval a závody poskytují zážitek jako nic jiného. „Když letíš skrz Kerrowmoar a Glentramman a máš to pod kontrolou, těžko jinde zažiješ tak skvělý pocit“, zašklebí se.