Pavel Habrda

Třída produkčních osminek je tradičně velmi silně jezdecky obsazovaná a prosadit se v ní, není žádná sranda. Je to skvělá líheň pro mladé začínající jezdce. Jedním z nich je i Hořičák  Pavel Habrda.

Ahoj, tak nám o sobě něco řekni, jakou jedeš třídu a jak jsi se k závodění vlastně dostal?

Startuji ve třídě SP 125, neboli sportproduction, což jsou asi ti nejslabší sršni, ale i oni se umí docela předvést. Našli byste mě na okruhu se startovním číslem 97, v černožlutých barvách. Ale na letošek plánuji „reflexní“ změnu. V letošním roce to bude 3. ročník, co budu jezdit.

Na závody jsem chodil jako malý kluk a vždy se mi strašně líbily. Asi v osmi letech jsem dostal od bratra minibike, pak byl nějaký ten pionýr, z pionýra 125ccm, pak 750ccm a teď litr. Takže když už byla nějaká ta zkušenost a zapálenost do motorek, chtěl jsem si aspoň jednou zkusit zajet nějaký přirodňákk a zazávodit jako správný Hořičák.

Tak jasně pro spoustu kluků z Hořic a okolí to bylo, je a bude velkým snem, zazávodit si na téhle překrásné trati. Kdo ti dal ten impulz postavit se na start závodu?

K závodům mi hodně pomohl Mára Horna, který jezdí se mnou ve stejné třídě, zatím teda přede mnou :-D.

Jednou se ti na ta záda podívá J. Máš nějaký tým?

Můj tým, no, nevím, zda by se to dalo nazývat týmem, spíš takovým fun clubem, což jsou kamarádi, přítelkyně a můj mechanik neboli Ervín, kterého musím vynachválit, protože když něco potřebuji, tak to sežene, zařídí. Prostě ohledně závodu se postará. Vždy si na moje závody dokáže udělat čas a umí jednou rukou přetryskovat karbec a druhou uvařit.

Tak to je super, a když už Ervín vaří, co ti chutná nejvíc?

Já mám tedy asi nejradši hranolky s nějakým dobrým masíčkem, třeba na houbové omáčce a tatarku, k tomu sprite, ale připravovat tohle na závodech, to by bylo i pro kouzelníka Ervína asi moc náročný.

Jakou jsi měl loni sezónu?

Minulý rok jsme objeli Staré Město, Hořice, Jičín a Dymokury. Z toho jsou moje dosavadní nejlepší výsledky asi v Dymokurech. Startovalo nás tam 37, v kvalifikaci 12. místo, v závodě jsem dojel 14. S tím jsem byl zatím asi nejvíce spokojený. I když závody v Hořicích taky podle mého názoru nedopadly vůbec špatně, byl to pro mě první závod, ve kterém jsem dojel v té lepší půlce, na 21. místě. To byl zatím můj první a nejlepší zážitek na motorce vůbec.

Závod, na který bych nejraději zapomněl, byl vloni ve Starém Městě, kde už mě 2x zradila technika a neodkroužil jsem ani první trénink, takže Staré Město jsem ještě nedojel…

No, jo to se občas stane. O to je o větší motivace do příštích závodů. Jaký okruh máš nejraději je asi zbytečný se ptát, ale přece.

Můj nejoblíbenější okruh je samozřejmě v Hořicích, na kterém vše šlo hladce a sám o sobě je super. S výsledky jsem byl spokojený, s jízdou taky, ale neříkám, že by to nemohlo být lepší.

A co tvůj názor na to, co je lepší, jestli dromy nebo příroda?

Jestli preferuji více dromy nebo přírodňáky? Líbí se mi víc přírodní okruhy, ale kdybych nevěděl co s penězi, vozil bych se i na dromech.  Určitě bych se chtěl povozit i v Brně, tak snad někdy.

Dobře, zůstaneme na přírodě. Jaký názor máš na roadracingový šampionát?

O mistráku na přírodních tratích: můj názor je, že to není špatný nápad, takhle mají závodníci větší motivaci, víc se připravit se svými stroji neboli nejezdit jen tak pro srandu králíkům. A co si myslím o závodění na běžných silnicích? Moje máma nám říká šílenci, já to vidím podobně, ale když jedu na motorce, je mi takřka jedno, jestli je to mezi baráky nebo kačírkem. Spadnout nechci nikde, i když to se může stát a na těch přírodňákách to ne vždy dopadne dobře, bohužel. Ale to riziko mě stejnak neodradí.

Je někdo tvým závodnickým vzorem?

Nevím, zda mám nějakého oblíbeného jezdce, ale hodně sleduju Martina Guye nebo Michaela Dunlopa. Myslím, že tihle by se dali nazvat šílenci. Ale spíše jezdím, než fandím.

To je dobře. Co tví soupeři?

Jak mě berou soupeři? To nevím, snad trochu jako konkurenci, i když jsem s tím nedávno začal. Snažím se mezi ně zapadnout a s každým si vyjít vstříc, když můžu, vyhovím. Přijde mi to taková správná banda. Myslím, že bych mohl říct, že mezi soupeři mám i nějaké kamarády, např. Pavel Fojtík alias Topper  #88, s kterým teda dost konzultuji, přebíráme zkušenosti, je to dobrý kamarád, ale taky dobrý soupeř, David Polák #25, Mára Horna #74, a pár dalších…

A budeš se chtít časem posunout třeba do jiné třídy?

Do budoucna bych chtěl zkusit i něco silnějšího, možná třídu Twin, na nějakém tom SV, ale na to je ještě čas.

Obligátní otázka na závěr, tvůj závodnický sen…

A nakonec ten závodnický sen, to by byla určitě bedna, s věncem na krku, s pohárem v levé ruce a s šáněm v pravé.

Dík za rozhovor a do nové sezóny ti přeju tu bednu a šáňo! 

Foto Patrik Habrda, Honza Holub, Tomáš Sulzbacher