Kells Road Race
Víkend 16. a 17. července byl v kalendáři vyhrazen Kells Road Race. Závodu, v němž v roce 2009 ochutnal své první vítězství na smaragdovém ostrově i náš Michal Dokoupil.
Sobotní tréninky proběhly za proměnlivého počasí, které nakonec nedovolilo odtrénovat třídám supertwin, klasikům 500 a 1000cc a malým stopětadvacítkám. Asi největší bitva se v tréninku odehrála ve třídě 600 Supersport. Pole position si vybojoval William Dunlop před svým týmovým kolegou Australanem Cameronem Donaldem (oba jedou Wilson Craig Honda). Na třetím místě skončil Michael Dunlop, následovaný Michaelem Sweeneym a Derekem Shielsem.
V neděli dopoledne, před vlastními závody, byly zbylé tréninky přece jenom odjety. Nedělní počasí nebylo taky nic moc, na jezdce se čas od času přihnala dešťová přeháňka a teplo taky příliš nebylo. Proto se pořadatelé rozhodli zařadit před každým závodem ještě dvě warm up kola.
Prvním závodem nedělního programu se stala třída 401-750cc Support. V závodě se žádná překvapení nekonala a jezdci nejlepší jezdci z tréninku si také odnesli první místa. Cílem závodu projeli v pořadí Derek Magee, Mark Shiels a Alan Kenny.
Závod s pořadovým číslem dvě byla třída Junior, kde jely společně GP250 s malými supersporty 400cc. Ve dvěstěpadesátkách se odehrála nádherná bitva o vítězství v závodě mezi Williamem Dunlopem, Davy Morganem a Ianem Morrellem. Závod vypsaný na šest kol zpočátku vedl Ian Morrell, William byl druhý a Davy třetí. Druhé kolo přineslo změnu v pořadí na druhém a třetím místě, kde se Morgan probil před Dunlopa. Ve čtvrtém kole ale přišel drtivý nástup Williama Dunlopa, na který jeho soupeři nedokázali zareagovat. William Dunlop si tak nakonec dojel pro své další letošní vítězství v této třídě. Druhý, se ztrátou 1.476, skončil Ian Morrell a třetí Davy Morgan už na prvního jezdce ztrácel více než 10 vteřin. Třídu čtyřstovek vyhrál Andy Farrell před Jamesem McCannem a Jefem Wardem.
Závod Junior Support se odehrál plně v režii domácích jezdců. Zvítězil Conor O´Neill před Kerianem Donnelym a Ronanem Pentonym.
Po vloženém mistrovském závodě klasiků přišlo na řadu první vyvrcholení dne. Závod Supersport 600. Už jenom pohled do první řady naznačoval, že to bude řežba jako hrom. V první řadě vedle sebe stáli William Dunlop, Cameron Donald, Michael Dunlop, které doplnil ještě John Burrows. Derek Shiels, kterému se letos mimořádně daří, startoval tentokrát až ze druhé vlny. Start vyšel nejlépe Cameronovi, který vedl první tři kola. Za ním se odehrávala bratrská bitva, ze které těžil Michael. V tu chvíli měl Donald na čele náskok téměř tři vteřiny a zdálo se, že je rozhodnuto. Ale nebylo. Cílem čtvrtého kola doslova proletěl na první pozici William Dunlop, těsně za ním byl Cameron Donald, na kterého ze zadu dotíral Michael Dunlop. John Burrows si celkem v pohodě udržoval s větším odstupem čtvrté místo, ale za ním to taky vřelo. Neuvěřitelnou palbu jel Derek Shiels, který se z druhé startovní vlny postupně probil až na konečné páté místo v cíli závodu. V nájezdu do posledního kola předjel Michael Dunlop Camerona Donalda a doslova Williamovi dýchal na záda. William ale ataky mladšího bráchy ustál a zvítězil s náskokem 0.0122 vteřiny! Třetí dojel Cameron Donald.
Po skončení závodu 600cc William doslova přesedl na další motocykl, protože třída 125cc už najížděla na startovní rošt. Krátce po svém vítězství ve čtyřtaktech nenechal nikoho na pochybách, kdo je králem irských osminek. V závodě zvítězil s náskokem šesti vteřin před bratrancem Paulem Robinsonem. Třetí dokončil Wiliam Cowden a na čtvrtém místě byl další člen klanu Dunlopů Sam.
Třída supertwin měla být podle papírových předpokladů jednoznačnou záležitostí Johna Burrowse. Tuto skutečnost podporovala ještě neúčast dvou jezdců KMR Kawasaki Ryana Farquhara a Adriana Archibalda. Průběh závodu odpovídal plně v této režii. Ale v posledním kole došlo velkému překvapení, když se ve Village Corner před Burrowse protlačil Michael Sweeney a s náskokem půl vteřiny si dojel pro první místo. Třetí projel cílem Andy Farrell, který na dálku sváděl velký souboj s Wayne Hamiltonem. Wayne startoval z druhé vlny a v průběhu závodu se dokonce pohyboval na třetím místě, které ale nakonec neudržel.
Závod OPEN byl, jako tradičně vypsaný pro motocykly s objemem 201 – 1010cc. Jako vždy ve startovním poli převládali litrové stroje. Hned po startu se ujal vedení Cameron Donald, kterého pronásledoval John Burrows. Na dalších místech jeli Michael Dunlop, William Dunlop, Michael Pearson, Andrew Courtney a Derek Shiels. Australan si stále udržoval mírné vedení, ale za ním byla bitva o každou pozici. William se propracoval na místo druhé, Pearson bojoval s Courtneym o místo páté. Čtvrtý se držel John Burrows. Ve druhé polovině osmikolového závodu šel do čela William Dunlop, aby ho hned v následujícícm kole včele nahradil Michael Dunlop. Dunlopové odsunuli Donalda na místo třetí. Pearson se propadl na místo sedmé a bylo jasné, že jeho BMW tentokrát nefunguje tak, jak by si Michael přál. Důkazem toho bylo jeho odstoupení ze závodu v pátém kole. Michael Dunlop si svůj náskok udržel až do cíle a stal se tak vítězem. Druhý dojel William a na třetím místě Cameron Donald. Čtvrtý v cíli byl John Burrows a skvělé páté místo obsadil Andrew Courtney. Až za ním dojel na šesté pozici Derek Shiels.
Nejzajímavější bitva se odehrála v závěrečném Grand Final. Pořadí na trati úplně neodpovídalo pořadí v závodě. Důvod byl prostý. Cameron Donald a William Dunlop startovali z druhé vlny, takže se opticky pohybovali hlouběji ve startovním poli. Vedení v závodě se ujal John Burrows, kterého po prvním kole vystřídal právě Donald. V kole následujícím už byl včele Michael Dunlop před Williamem, Donald jel třetí a Burrows čtvrtý. Pořadí na čele závodu se doslova měnilo v každé zatáčce. Vedoucí jezdci jeli neuvěřitelnou palbu. V nájezdu do posledního kola byl včele stále Michael Dunlop, cílem ale projel až na místě druhém. Cameronu Donaldovi se přece jenom podařilo probít na první místo a odnést si tak cenné vítězství. Druhý v cíli byl tedy Michael Dunlop, třetí William Dunlop.
Za zmínku jistě ještě stojí umístění Gary Jamisona a Billy Lyla v závodě klasiků do 500cc. Oba tito jezdci startovali v klasikách i v Hořicích (Gary v roce 2009 dojel pátý v 500cc, Billy byl o rok později třetí ve 350cc a v letošním roce byl 10.) a v Kells obsadili první a druhé místo.
fotografie Derek Wilson