Ian Watson Spring Cup

Jasná a slunečná obloha pozdravila závodníky, činovníky a fanoušky na prvním skutečném roadracingovém závodě sezony 2010.

První z plánovaných čtrnáct závodů, National 600cc 'B' začal přesně ve 12:30 a jel se na šest kol na 2.43-míle dlouhém okruhu na Oliver´s Mount.
Na konci úvodního kola, to byl Daryl Campling, který měl už malou ztrátu za vedoucím Markem Goodingsem z Docasteru a Mike Mintem z Bishop Auckland. Lee Vernon byl v té chvíli čtvrtý před Davy Morganem. V polovině závodu se čelo změnilo, vedl Lee Vernon před Morganem a třetím Camplingem. V předposledním kole se Gooding dostal na třetí místo, které udržel až do cíle.

V prvním závodu sidecar F2 byl favoritem nejrychlejší jezdec z kvalifikace  Manxman Dave Molyneux. Nicméně to byl Conrad Harrison, který se ujal vedení před Ianem Bellem. Na konci úvodního kola bylo pořadí Harrison, Bell a Molyneux. Mezi vedoucí dvojicí byl časový rozdíl pouhé desetiny vteřiny. Stejné to bylo i v kole následujícícm, jenom časový odstup mezi prvním a druhým byl 0,2s, třetí Molyneux ztrácel už 3 sekundy. V polovině závodu byly pozice stejné, časový odstup mezi první dvojicí byl 0,6s, ale Molyneux nyní ztrácel na třetím místě pouze 1,4 sekundy. Ve čtvrtém kole Moly snížil na rozdíl 0,7s, Bell na druhém místě ztrácel 0,2s. Na konci pátého kola Molyneux druhý (+0,3s), Bell byl třetí. V cíli bylo nakonec pořadí Harrison, Molyneux a Bell. Rozdíl mezi vítězem a druhým v cíli byl 0,226s.

Závod pět, kombinované třídy 125/400 byl vypsán na osm kol.
Josh Leaning se ujal vedení ve 400 a současně Darren Gilpin vedl 125. Leaning po zbytek závodu bojoval o pódiové umístění s bratry Markem a Mickem Goodingsovými. Pak měl ale Mick problémy s elektronikou a tak se na třetí místo dostal Colin Martin.
Ve třetím kole bylo vše při stejném, jenom Ryan Farquhar se přestěhoval na celkové šesté místo, což znamenalo vedení ve 125. V půlce závodu byl Farquhar celkově už čtvrtý, následovaný Manxmanem Chrisem Palmerem. O dvě kola později se nováček z North Yorkshire, Josh Leaning těšil už z 11 sekundového náskoku před Markem Goodingsem. Colin Martin na třetím místě ztrácel dalších sedm sekund. Ryan Farquhar zvítězil ve třídě 125, před Chrisem Palmerem a Peterem Wakefieldem.

Závod šest - třída 600.

Po úvodním z osmi kol vedl Ryan Farquhar, těsně následovaný Michaelem Pearsonem a Markem Buckleyem. V polovině závodu vedl 'Flyin' Ryan o 1,8s před  Paersonem, Skot Buckley byl zpět o 8,9s na třetím místě. První šestku ještě doplnili Steve Mercer, Adrian Archibald a Stephen Oates. V předposledním kole přišla červená vlajka a tak byl závod předčasně ukončený. Výsledky byly započítány z kola předchozího.

 
Závod sedm – druhý závod sidecar F2

Ian Bell se synem Carlem se usadili včele, následováni Harrisonem a Molyneuxem. Molyneux se na konci druhého kola probil na druhé místo, Harrison jel třetí. V polovině Manxman snížil náskok na vedoucího Bella na 0.832s. O kolo později to bylo o dalších dvě a půdestiny méně a v předposledním kole Molyneux už vedl o 0,2s před Bellovými. Zvítězil Molyneux s Farrance a byla to vůbec první výhra sidecaru s motorem Kawasaki na Mount Oliver´s.

 
Závod osm - 250 spolu s MiniTwins

Chris Palmer vedl po prvním kole menší třídu, Ryan Farquhar se ujímá vedení ve dvouválcové třídě Twinů. Manxman Palmer na konci druhého kola vedl o 2,8s, Farquhar se těšil z 1,7s vedení ve Twinech. V kole následujícím přidal ke svému náskoku Palmer dalších půl vteřiny, zatímco Farquhar zvýšil svůj náskok na 3,5 sekundy. Ve třetím kole havaroval Chris Palmer v zatáčce Memorial (pozn. jako Indi vloni) a tak se na první místo dostal Lee Vernon před Davy Morganem s 4,3s odstupem, třetí jel David Guiney. Farquhar vedl před Ianem Pattinsonem a Davidem Bellem. Takové pořadí zůstalo až do cíle závodu.

Závod devět, první část Ian Watson Spring Cupjarní

Steve Mercer měl pole position, ale přestože nestartoval v předchozím závodě 600cc závod, tak byl docela slušně rozjetý a rychle ujal vedení. Cílem prvního kola projížděl na druhém místě Michael Pearson a třetí byl Ryan Farquhar. Tyto pozice zůstaly stejné I v následujících dvou kolech. Pak se Ryan dostal na druhé místo, ve vedení byl v tu chvíli Michael Pearson, to bylo v pátém kole. Cílem pátého kola projížděl ale Farquhar už s půl vteřinovým náskokem před Pearsonem, Hankin byl třetí. Ryan Farquhar nakonec vyhrál o 4,3s před Michaelem Pearsonem a Kiaranem Hankinem.

Závod deset, druhá jízda kombinované třídy 125/400

Josh Leaning a Ryan Farquhar zopakovali svá umístění z prvního závodu.

Závod 11 National 600

Závod byl vypsaný na osm kol. Ryan Farquhar byl opět první ve vlásence, následovaný Adrianem Archibaldem a Michaelem Pearsonem. Ve druhém kole se  Pearson posunul na druhé místo začal stírat rozdíl mezi ním a Farquharem. V polovině závodu zredukoval původní Farquharův náskok z 1,1s na 0,274s a později dokonce na 0,187s. V šestém kole še Paerson do vedení, ale Farquhar mu to v tom samém kole hned vrátil a na konci kola sedmého už vedl o 0,261s, třetí Archibald ztrácel dvě sekundy a na čtvrtém místě byl osamělý Mark Buckley se ztrátou 14 sekund. Vítězství znamenalo pro Farquhara 50. triumph na Oliver´s Mount. Druhý dojel Michael Paerson a podium doplnil další jezdec z Ulsteru Adrian Archibald.

Závod 12, druhá jízda kombinované třídy 250/MiniTwins

Davidem Guiney se ujal vedení ve čtvrtlitrech, za ním byli Lee Vernon a Davy Morgan. Lee Vernon převzal vedení ve třetím kole, vedení a  postupně ho zvýšil až na 9,330s před Davidem Guineyem a Davy Morganem na třetím místě.
MiniTwins byly plně v režii Ryana Farquhara, který tak dosáhl sedmého vítězství dne.

Předposlední závod dne - druhá jízda Ian Watson Spring Cup

Ryan Farquhar nastoupil zostra hned od začátku a cílem projel jako první s náskokem 4,507s před. Michaelem Pearsonem a třetím Kiaranem Hankinem.

 

Poslední závod dne, National Open 'B'

Závod vypsaný na 6 kol, stal kořistí Deana Harrisona, syna sidecarového experta Conrada Harrisona.

Kompletní výsledky jsou k dispozici v odkazu "Scarborough" (british road racing)

článek je publikovaný s laskavým souhlasem Johna Maga