Cookstown Road Race

COOKSTOWN

Pár pohledů do minulosti závodů v Cookstown.
Psal se rok 2000, jež později se zapsal černým písmem do historie irské silnice. Joey Dunlop byl neuvěřitelně rychlý už od startu a jenom problémy se zamlženým hledím jeho přilby ho připravilo při jeho prvním startu v Cookstownu o vítězství. Problémy s hledím byly výsledkem deště, který toho roku byl v Cookstownu po celý den.
Při závodech kubatury do 250 ccm vedl s velkým náskokem, když se mu zasekla plynová rukověť a přestala fungovat. Na konci Orritorské silnice havaroval. Pamětníci dodnes vzpomínají na ten impozantní skluz. Nezraněný vstal a opravil závadu. Nakonec si dojel pro druhé místo v závodě. Jury po závodě rozhodla, že není přípustné po pádu provést opravu a závod dokončit. Proto bývalého světového šampióna takovým ponižujícím způsobem ze závodů diskvalifikovala. Joey byl rozzuřený, jak se jej fotografové snažili při této údálosti vyfotit. Po zbývající část sezóny zvítězil ve všech závodech, pokaždé, když stál na nejvyšším stupni tak nikdy nezapomněl na skutečnost, jakým způsobem bylo pokořeno jeho pódiové umístění (a finanční prémie) na Cookstown100.
Bláznivé a nespravedlivé rozhodnutí tohoto vesnického společenství zničilo jeho výsledek a v následujícím roce 2001 na  to nikdo nezapomněl.

Během závodů SBK v roce 2003 se doslova otevřelo nebe a silný déšť bičoval silnici nedaleko Black´s Jump. Závodilo se ale dál.

A co k tomu dodává Stephen Davison, excelentí fotograf?
Irské silniční motocyklové závody jsou skvělé právě díky množství přírodních skoků, kde mohou fotografové dělat zajímavé snímky, diváci vidí to, co jinde vidět nemohou – pompézní závodní stroje z celého světa, jak doslova létají. Zkuste třeba porovnat fotografie například Richarda Brittona zavěšeného na jeho ZX6, jak se řítí v dešti s gejzíry vody odlétavajích od jeho zadního kola s nekonfliktními a nikoho neurážejícími fotografiemi Rossiho, které máme možnost vidět v časopisech. Někdy ani neumíme ocenit, jak šťastní jsme, že můžeme vidět na vlastní oči skutečné závody
.
Štěstí stálo při mně, když jsem v roce 2004 pořídil svoji nejoblíbenější fotografii. Chvíli jsem se nekoukal, protože jsem šel na malou, když skupinka jezdců SBK (Britton, Finnegan, Archibald a Lindsay) prolétla kolem. Zhruba v polovině závodu vedoucí jezdci předjížděli motajícího se Dave Coughana v levé před skokem. Střelec Archibald se těsně protáhl po pravé straně okolo šokovaného Coughana, který se klidil na druhou stranu a já se ptal co je skutečně báječnější než vidět jezdce těsně na krajnici s odlétavajícím kačírkem, nalepeného k motorce, který těsně míjí zeď . Je to fantastická podívaná. Start, jezdec na jezdci, úzké silnice, lidi doslova na závodní trati, všichni jsou aktéři tohoto nádherného divadla a já mám tu čest toto souznění fotografovat.