Aberdare Park National Roadraces 2010
Reportík z roadracingového podniku a la made in Wales od mého kamaráda z Cardiffu, Benedicta Laurence, kterí spolu s evou ženou Liz navštívil hořickou CzechTT a letos jsme společně dorazili i na závody do Ostravy - Radvanic.
Letos jsme s Liz po dlouhých deseti letech opět navštívili motocyklové závody v Aberdare. Měli jsme tak možnost porovnat místní závody se závody v Ostravě Radvanicích v České republice, které jsme navštívili pár týdnú před tím.
Motorku jsme zaparkovali na hlídaném parkovišti vedle školy. Parkovné ve výši £3.00 za motocykl je, jak je tu zvykem, určeno pro charitu. U parkoviště je take úložiště pro přilby, takže jsme se na závody mohli vydat neobtíženi dalšími věcmi.
Po průchodu branou do parku jsme každý zaplatili £12 za vstupné do nejneuvěřitelnějšího místa, kde se dají motocyklové závody vůbec pořádat.
Aberdare Park je velmi pěkně udržovaný veřejný park s množstvím květinových zahrad, který je umístěný v Jižním Walesu v hornickém městě Aberdare. Scenérii dokresluje množství kopců, kterými je město obklopené. Park sám o sobě je ve svažitém terénu a rozprostírá se na ploše asi 30ha. Nachází se v něm i okrasný rybníček se zlatými rybkami, kamenný kruh, kde se od roku 1956 pořádá každoroční velšský kulturní festival zvaný Eisteddfod, kterého se zúčastňují i druidové. Nechybí tu ani nádherné dětské hřiště.
Závodní okruh vede po úzkých parkových cestičkách a má délku 0.9 míle (1.4 km) a v podstatě vede po obvodu parku. Jede se v protisměru chodu hodinových ručiček a má šest levotočivých a jednu pravotočivou zatáčku.
A tahle jediná pravotočivá zatáčka dělá jezdcům docela problémy (nezapomeň na chladnou stranu pneumatiky) – klesá zprudka dolů do další levotočivé zatáčky směrem k jezírku s velkými zlatými rybkami. Je to velmi populární místo ke sledování závodů.
Od našeho ranního nedělního příjezdu, jsme zde strávili velmi pěkný den, včetně procházky po parku. Málem bych zapomněl na hodinu “Church Break” odkud stojí za to závody sledovat! Měli jsme dostatek času obejít několikrát trať, pozorovat dění na trait z velmi pěkných mist a taky se setkat se starým přítelem Nedem, který nám dělal skvělou společnost na tomhle nejpodivnějším motocyklovém závodě světa.
Tenhle závod má velkou výhodu – rozhodně se tu nebudete nikdy nudit! Kolo je tak krátké, že na jeho objetí stačí okolo 50 vteřin, závody se jedou obvykle na osm kol, takže za den se dá stihnout 30závodů, které sledujete ze vzdálenosti 3 metry od silnice.
Závody se jedou ve třídách 50cc, 125cc, 250cc a 600cc plus Welsh Open, Welsh Classic, Golden Era a SuperMoto. Nejprestižnější třídou je Welsh Open, ve kterém letos dominovaly motocykly o objemu 600cc včetně několika menších, zejména zaujal William Dunlop na jeho 250cc Honda.
Závody mají skvělou historii, vždyť tu závodili třeba i John Surtees nebo Carl Fogarty. Největší show letos předváděl William Dunlop, který zvítězil v sedmi z devíti startů (125 & 250) a vítěz Welsh Open Mark Buckley. Skutečnost, že Buckley jel 600 Kawasaki a Dunlop 250 Honda překvapivě neznamenala výhodu v síle jeho motocyklu. Na této trati není síla rozhodující!
Mým osobním favoritem byl John Simpson z Antrim v Severním Irsku, který sedlal 675 Triumph. Jeho styl byl absolutně brilantní – byla to radost na něj pohledět.
Taky se nám moc líbilo vyhlašování vítězů při závěrečném ceremonial. Komentátor seděl ve školním autobusu, který sloužil jako komentátorská kabina. Požádal jsem Williama Dunlopa o podpis pro mého českého kamaráda. Když se podepisoval, zmínil se, že zná českého jezdce Indiho.
Celý den byl skutečně moc fajn. Příjemné bylo parkování s úschovnou přileb. Prostě jsme se bezstartostně mohli věnovat tomu, proč jsme sem přijeli.
Jo a taky jsme nezmokli!!!!