50. Frohburger Dreieckrennen
Stejně jako u mnohých motocyklových závodů pořádaných na přírodních tratích v letošním roce, tak i ve východoněmeckém Frohburgu byl letos o jeden důvod k oslavám víc. Zdejší pořadatelé z MSC Frohburg slavili 50. výročí konání populárního Dreieck Rennen. Zároveň to také byl poslední roadracingový podnik v Evropě v letošním roce.
Závody ve Frohburgu letos vyšly na termín 22. a 23. září a pořadatelé připravili celkem deset závodů. Do Frohburgu dorazila početná jezdecká i divácká skupina i z České republiky. Vlastně kromě závodu klasiků, který se jel jako holandský šampionát, ve všech sólo třídách jsme měli svoje zastoupení.
Karel Rathouský startoval v závodech malých padesátek, ve 125cc se předvedli Olda Podlipný a Patrik Kolář, v monech pak Víťa Hatan. Nejobsazenější byly šestistovky a open závod, do kterých se přihlásili Martin Holoubek, Petr Košťál, Marek Červený, Olin Hanák, Petr Homola, Michal Vecko, Petr Bičiště, Zdeněk Sedlák a Pavel Tomeček.
Ale začněme popořadě. Už ve čtvrtek večer začala vznikat v depu Česká ulička, no ulička, byla to pořádná avenue, kde po obou jejich stranách stály stany českých jezdců. V pátek už byla česká ekipa kompletní a tak mohl proběhnout i tradiční uvítací večer, ke kterému se později připojili i Tuukka Korhonen a Peter Heijmans. Nechyběla hudba, takže bylo opravdu hodně veselo.
V noci nám trochu sprchlo, ale předpověď počasí říkala, že budeme v sobotu bez deště. To se naštěstí vyplnilo, ale na druhou stranu se po celý den poměrně slušně ochlazovalo, k čemuž pomáhal i silný západní vítr.
Program tréninků zahájila pohárová třída KTM Duke, po ní následovali holandští klasici a pro nás velmi zajímavá třída sidecarů. Ti jeli o body do německého mistráku a ve startovním poli vedle sebe jeli jak F1 (1000cc), tak i F2 (600cc). Nás ale zajímal až následující trénink třídy open. Naši vyrazili na trať společně v takovém vláčku. Naši kluci všichni startovali s motocykly o objemu 600cc, takže proti početní převaze litrů neměli příliš velké šance. V úvodním tréninku si nejlépe z našich vedl Petr Bičiště, těsně následovaný Petrem Homolou a Olinem Hanákem. Naši jezdci byli seřazeni od pětadvacátého místa níž. Vítězem tohoto tréninku se podle očekávání stal Didier Frams, druhý byl Rico Löwe, kterého následoval Branko Srdanov.
V následujícím tréninku, kde jely společně 125cc, 250cc a mona si z našich nejlépe vedl Patrik Kolář, který byl třetím nejrychlejším ve dvackách (před Patrikem byli René Lohse a Steffen Grämer). Nejrychleji zajeli Henrik Voit, Marcel Becker a Wolfi Schuster (všichni samozřejmě 250cc). Mezi monisty byl nejrychlejším Víťa Hatan.
Nejrychlejší časy v IRRC zajeli Didier Grams, Rico Penzkofer a Branko Srdanov.
Odpolední program zahájila komáří třída malých 50cc. Kdysi velice populární třída přilákala na start neuvěřitelných 44 jezdců, z nichž se kromě dvou všichni kvalifikovali i do závodu. Ve startovní listině se to hemžilo mnoha slavnými jmény, kdysi špičkovými jezdci mistrovství světa – Jan de Vries, Jan Bok, Peter Weise a další. Nechyběl už zmiňovaný Karel Rathouský, který startoval se svou AHROU a vyjel si slušné sedmnácté místo na startovním roštu.
Odpolední tréninky všech tříd byly o poznání rychlejší než ranní a tak jsme byli hodně zvědavi, jak si naši povedou. Ve dopade se na pole position probil Marcel Becker, druhé místo patřilo Wolfgangu Schusterovi a třetí Henriku Voitovi. V osminkách si nejrychlejší čas a tím i postavení na startovním roštu vyjel Silvio März, druhé místo obsadil Steffen Grämer, třetí byl další Němec René Lohse. Olda Podlipný se dostal před Patrika Koláře na místo čtvrté, Patrik byl tedy pátý. V monech se před Hatan dostal Dani Zörnweg.
Třída open měla jediného favorita, který předpoklady nezklamal. Pořadí na prvních třech místech bylo Grams, Frank Bakker a Löwe. Naši bojovali jako lvi, ale na lepší než 25. místo to opět nebyl. Nejrychlejším našim jezdcem byl Petr Homola, kterého následovali Pavel Tomeček a Marek Červený.
Žádné překvapení se nekonalo ani ve druhém tréninku IRRC. Grams byl nejrychlejší, Srdanov si prohodil místo s Penzkoferem.
Nejrchlejšími šestkaři se stali Thomas Walther, Georg Frölich a Hans Smees. Asi nejvíc zaujal Frölich, který startoval na MvAgustě. Jeho jezdecký styl byl stejně agresivní, jako motocykl, na kterém jel. Našim se dařilo podstatně lépe a tak se Martin Holoubek spolu s Olinem Hanákem dostali do Top15. Zajímavé jistě je to, že Petr Homola byl v šestkách zhruba o tři vteřiny pomalejší než ve třídě open, přitom jel na stejném motocyklu.
Na závěr sobotního programu se odjely i první dva závody. Nejprve malé padesátky, po nich sidecary. V padesátkách se strhl souboj o vítězství mezi Bertem Smitem a Thomasem Müllerem. Ten souboj trval po celých šest kol. vítězně z nej nakonec vyšel Smit, který svého soupeře porazil o 0.097 vteřiny. Zajímavostí jistě je, že vítězný Smit zajel i nejrychlejší kolo průměrem 118.952 km/h. že jde o křehkou techniku potvrdilo i 18 odpadlých jezdců. Všichni pro technické závady. Karel Rathouský jel ve skupině s Klusem Schelligem a Andre Kupferem. Ze souboje vytěžil solidní třinácté místo.
Sprint sidecarů na šest kol vyhrála holandská posádka Ritzer / Ritzer, před Rakušany Bachmaier / Pichler a Němci Rösniger / Kolloch.
Sobotní noc byla opravdu krutá. Teplota k ránu klesla na neuvěřitelných +2°C, tak bylo nutné si zatopit. A to nejen za použití topení, ale i toho vnitřního tekutého. V Německu prohibici nemají a tak to na některých obličejích bylo i ráno vidět.
V půl desáté ráno se na start postavili jezdci spojeného závodu tříd 125/250/mono. Škoda jen, že chyběl Víťa Hatan, mholo z toho být pódiové umístění pro nás. Závod 250 měl velmi zajímavý vývoj. Po startu šel hned do čela Anders Blacha a Wolfi Schuster. Jenže cílem druhého kola už Blacha ani jeho stájový kolega Michael Barth neprojeli. V čele se usadil Marcel Becker, na druhém místě jel Schuster a třetí Voit. V šestém kole odpadá Wolfi a v sedmém kole i Becker a tak se vedení ujímá Voit. Na druhé místo poskočil Švéd Filip Hellberg, třetí jel Tuukka Korhonen. Škoda pokaženého Tuukkova startu, protože během celého závodu zajížděl rychlejší časy než jeho skandinávský soupeř. Cílem projeli jezdci ve stejném pořadí, tedy Voit, Hellberg, Korhonen. Nás ale zajímal vývo ve třídě 125cc. Tak se taky odehrávalo hodně zajímavého. Od startu šel nekompromisně do vedení Silvio März a o vítězi tak nebylo pochyb. O druhém a třetím místě vlastně taky ne. Na nich se usadili Grämer a nestárnoucí Werner Steege. Za nimi se ale odehrával úžasný souboj mezi Patrikem Kolářem a René Lohsem. Na ně se v průběhu závodu dotáhl i Olda Podlipný a tahle trojka jela doslova kolo na kolo. Olda se před své soupeře přece jen dostal a začal se jim i vzdalovat. V předposledním kole ale dojeli nejprve Moosleitnera a pak i Heinricha o jedno kolo a ti vlastně rozhodli souboj této trojice, Olda přišel o svůj náskok a v poslední zatáčce před cílem jej na brzdách udělal René Lohse. Patrik po celý závod bojoval nejen se svými soupeři, ale asi nejvíc s potícím se plexisklem jeho přilby.
První závod IRRc vyhrál drtivě Didier Grams s náskokem 21.422 vteřiny před druhým Srdanovem a třetím Udo Reichmannem. S plným počtem kol dojelo pouze 16 jezdců z 31. Kteří se postavili na start.
Závod šestistovek byl opravdu nádherný a to i z našeho pohledu. Vítězem se stal Georg Frölich na MvAgustě, který s Thomasem Waltherem předvedli opravdu hodně ze svého umění. Po celý závod jeli spolu, mnohokrát se vystřídali ve vedení, ale vítězství si zaslouženě vybojoval Frölich. Třetí byl Manou Antweiler. Naši kluci, jmenovitě Martin Holoubek a Olin Hanák se do závodu opřeli opravdu zostra. Postupně se probíjeli startovním polem kupředu a ve druhé polovině závodu jel Olin devátý, těsně následovaný Martinem. Nebyli ale sami, spolu s nimi jeli ve skupině i Sebastian Frotscher, Ronny Schlosser a Thilo Häfele. Häfele se pak přece jenom odpoutal a tak se souboj o desáté místo odehrával mezi touto čtveřicí. V osmém kole se Holoubek dostal před Hanáka a začal zle dotírat na Frotschera. Olin se Martina držel doslova jako klíště. Frohburg je jedním z mála okruhů, kde se dá o pořadí v závodě rozhodnout v poslední zatáčce posledního kola závodu. To se taky stalo. Schlosser se prostě před Olina nacpal na brzdách a odsunul tak českého Williama Dunlopa na místo dvanácté. Martin Holoubek měl ze svého desátého místa neskrývanou radost. Bodejť by ne, nejen že jej dosáhl po nádherném souboji, ale byli i našim nejrychlejším jezdcem a potvrdil tak svoje výsledky i z předchozích závodů na naší půdě. Další naši si rozjeli takový soukromý český závod. V něm byl nejúspěšnější Marek Červený, následovaný Petrem Homolou a Petrem Bičištěm. Petr Košťál si pěkně zazávodil se Zdeňkem Sedlákem, o čemž svědčí i jejich rozdíl v cíli. Bylo to pouhých 0.064 vteřiny. Michal Vecko bohužel odstoupil ve třetím kole pro banální závadu s elektrikou jeho hondy.
Druhý závod padesátek byl opakováním souboje mezi Thomasem Müllerem a Bertem Smithem. Tentokrát se radoval Müller. Karel Rathouský svým 14. místem potvrdil svůj sobotní výsledek, prostě noční rozborka a sborka motoru jeho AHRY přinesla své ovoce.
Druhý závod IRRC měl na pódiu téměř stejné tváře jako tomu bylo v první rozjížďce - Grams, Srdanov a ty doprovodil třetí Frank Bakker. Ve třetím kole v zatáčce Bridgestone (první pravá po startu) ošklivě havaroval Angličan Paul Shoesmith, který musel být hospitalizován.
Napínavou podívanou opět předvedli sidecaristé. Během celého závodu se čelo několikrát mezi sebou prohodilo. Nakonec se z vítězství radovali Rakušané Bachmaier / Pichler. Druzí dojeli Holanďané Ritzer / Ritzer a třetí Němci Rösinger / Kolloch.
Posledním závodem 50. ročníku Frohburger Dreieckrennen byla třída open. Naši na startu opět nechyběli. Vítězem se stal Grams, druhý dojel Löwe a třetí Daniel Bergau. Naši kluci jeli takový malý český mistrák, prostě na litry se svými šestkami neměli a tak si to pěkně rozdali mezi sebou. Olin Hanák, Petr Bičiště, Pavel Tomeček a Petr Homola se mezi sebou pěkně mydlili. Pro poruchu odstoupil Tomeček, takže kluci zbyli ve skupině tři. Nakonec z toho bylo patnácté místo pro Olina, Pedro dojel šestnáctý a Kimura sedmnáctý. Čtvrtým našim jezdcem, který uviděl šachovnicovou vlajku byl na osmnáctém místě Petr Košťál.
Závody povedené, naši kluci zanechali opravdu skvělý dojem a to i přesto, že se některým trať příliš nelíbila, prý proto, že tam chybějí obrubníky, stromy a baráky… lol
Kompletní výsledky jsou zde
Závody ve Frohburgu byly zároveň posledním podnikem zapožítávaným do Czech Road Racing Cupu 2012. Konečné výsledky jsou k nahlédnutí tady