49. Frohburger Dreieckrennen
Na populární východoněmecké trati ve Frohburgu se ve dnech 24. a 25. září konal 49. ročník závodů silničních motocyklů.
Tak jak bývá v poslední době zvykem, tak sem zavítala i skupina českých jezdců. Ve stopětadvacítkách startoval Patrik Kolář, ve dvěstěpadesátkách Michal Ježek, v litrové třídě Kamil Holan a Petr Holanec. Nejpočetnější česká účast byla v šestistovkách, kde startovali Michal Jiroš, Franta Loučka, Olin Hanák, Petr Košťál a Honza Pavlíček. Nesmíme zapomenout i na Karla Rathouského, který přivezl svoji AHRU pro závod kolibří třídy 50cc.
Pořadatelé připravili celkem dvanáct závodů, které byly rozděleny do dvou dnů. Po sobotním tréninku byl na pořadu závod třídy 50cc, OPEN600 a sajdkárů. Předpověď počasí avizovala krásné počasí, což se nakonec i potvrdilo a tak aspoň jezdci neměli problém s volbou pneumatik.
Sobotní budíček byl nastavený hodně časně, první trénink (KTM Duke – Battle) začínal už v 8 hodin ráno. S německou strojovou přesností pak postupně odtrénovaly všechny třídy a to jak během dopoledního, tak i odpoledního programu. Jak si vedli naši? Patrik Kolář zajel šestý nejrychlejší čas. Pole position si ve 125cc vybojoval Dirk Heidolf, nedávný účastník MS. Dvěstěpadesátky se staly rovněž kořistí Heidolfa. Michal Ježek si vybojoval šestou startovní pozici, která odpovídala druhé řadě. Nejrychlejším šestkařem byl po tréninku Holanďan Frank Bakker. Franta Loučka obsadil patnáctou příčku, Michal Jiroš dvacátou, Olin Hanák 24., Honza Pavlíček 26. a Petr Košťál 28. Pro obě rozjížďky IRRC měl Kamil Holan startovní pozici ve čtvrté řadě (16.) a pro závod OPEN SBK měl desátý nejrychlejší čas, který ho zařadil do druhé řady.
První skutečný závod obstarala v sobotu třída 50cc. Kromě zmiňovaného Karla Rathouského jsme na startu viděli skutečná esa z dob nedávno minulých. Pamětníkům jistě něco říkají jména Rolf Blatter, Jan de Vries, Gerold Meisner a třeba Peter Weise. Kolibříků se na start postavilo neuvěřitelných 52! Cílem sice projelo o třináct z nich méně, přesto bylo na co koukat. K naší smůle hned v prvním kole odstoupil Karel Rathouský, ale stejný osud potkal i mistra světa Jana de Vriese. Závod se tak odehrál v holandské režii. První v cíli Bert Smit (Kreidler) měl na druhého Martijna Stehowera (Casal) náskok pouhých 0.183 vteřiny. Třetí místo obsadil Aalt Toersen na Kreidleru. Rolf Blatter dokončil závod na šestém místě.
Hned po padesátkách šla na řadu šestikila. Favority závodu byli Němci Thomas Walther a Randy Hamuth, kterým měli sekundovat Holanďan Frank Bakker a Belgičan Bert Claeys. My jsme samozřejmě drželi palce našim klukům. Bohužel v prvním kole došlo k pádu našich Franty Loučky a Michala Jiroše. Stalo se tak v rychlé levé (jede se na plně vytočenou šestku) těsně před Jugendkurve. Nikdo z jezdců neví přesně co se stalo, ale jisté je, že Loučka šel k zemi a Jiroš se mu snažil vyhnout. Podle traťáků tak Michal Frantovi asi zachránil život. Okruh ve Frohburgu má naštěstí velké únikové zóny bez překážek v podobě třeba stromů. Závod byl samozřejmě zastaven a my jsme s velkými obavami čekali, jak na tom oba naši jezdci jsou. Jak jsem říkal, sice zde nejsou žádné překážky, ale kotrmelce ve dvěstěpadesátikilometrové rychlosti v oraništi taky nejsou žádnou procházkou růžovým sadem. Nejhorší bylo čekání na výsledek prvotní lékařské prohlídky. Když pak přilétal vrtulník pro Frantu, situace se ještě zhoršila. Další dění v depu jsem už neabsolvoval, protože jsem s Michalem odjel záchrankou do nemocnice v Altenburgu. Během asi 5ti hodin jsme tak spolu prodělali prohlídky, ultrazvuky, CT a nevím co ještě. Konečný verdikt lékařů zněl pak, že vzhledem ke zraněné kyčli a obratlům, je nutné Mišáka transportovat do Universitní kliniky v Lipsku. Nakonec tedy i Michal letěl vrtulníkem… O zdravotním stavu ani proběhlých operacích psát nebudu, je to čistě soukromá záležitost obou jezdců. My můžeme jenom držet pěsti a palce a věřit, že oba budou brzo v pořádku.
Vrátíme se tedy raději k závodům. Po havárii a přerušení závodu, byl nakonec závod OPEN600 zrušen celý. Posledním číslem sobotního programu byl závod sajdkárů. Jelikož jsem z výše uvedených důvodů závod neviděl, nevím, co se na trati dělo a jak závod probíhal. Vítězství si odnesla britská posádka Ken Knapton / Jason Miller, těsně za nimi byli druzí Švýcaři Anders Nussbaum / Tobias Aebischer a pro třetí místo si dojeli Němci Eckart Rösingen se spolujezdcem Heinzem Bonederem.
Podobně jako v sobotu i nedělní program zahájili jezdci třídy KTM Duke – Battle. Start měli naplánovaný na 8:30. Tato pohárová třída je čistě německou záležitostí a závod sám o sobě příliš vzrušení nepřinesl. V podstatě to samé se dá říci o závodu stopětadvacítek. Favorité byli jasní – Němci Dirk Heidolf a Erik Keller. Oba také od začátku nenechali nikoho na pochybách, kdo je pánem na hřišti. Za nimi ale zuřila bitva mezi René Lohsem, Wernerem Steege, do které zpočátku zasáhl i Patrik Kolář. S přibývajícími koly ale patrik na své soupeře trochu ztratil a bylo z toho nakonec šesté místo. Vítězem závodu se stal Dirk Heidolf před Kellerem a Steffenem Grämmerem.
První závod IRRC přinesl překvapení v podobě vítězství Toma Van Looye z Belgie. Všichni čekali, že Didier Grams na domácí trati potvrdí svoji suverenitu, ale nestalo se tak. Didier dojel třináctý, nutno ale podotknout, že to bylo způsobeno technickou závadou na motocyklu, když mu vypověděla službu převodovka u jeho suzuki. Gramsovým skalpem se může pochlubit i Kamil Holan, který po ne příliš vydařeném startu díky skvělé stíhací jízdě dojel na pěkném jedenáctém místě. Druhý náš zástupce, Petr Holanec, do závodů v neděli už nezasáhl. Důvodem byl v sobotu vyteklý tlumič zadního kola a tím nedostatečný počet kol, které by jej opravňovali nastoupit do závodu. Petr tak aspoň dělal Kamilovi zcela jistě nejvyšší umbrella girl na startovním roštu. Za Van Looyem dojel druhý Frank Bakker a třetí Stefan Holz.
Druhý závod padesátek vyhrál Thomas Müller z Německa před Holanďany Martijnem Stehouwerem a Aaltem Toersenem. Rolf Blatter dojel čtvrtý a Kralu Rathouskému se ani napodruhé nepodařilo závod dokončit.
Druhý, i když vlastně první závod OPEN600, přinesl krásnou podívanou zejména v bitvě o vítězství, kterou spolu sváděli Frank Bakker a Thomas Walther. Bakker dlouho vedl, ale tři kola před cílem dvanáctikolového závodu se do čela dostal Walther a Bakkera porazil o 1.008 vteřiny. Pro třetí místo si dojel Randy Harmuth. Nejlepší z našich byl osmnáctý Olin Hanák. Honza Pavlíček odolal útokům Petra Košťála a tak si dojel pro 24. pozici v cíli, Petr byl tedy pětadvacátý.
Po šestkách tu byly opět KTM Duke a hned po nich se jela druhá rozjížďka IRRC. Gramsovi tentokrát jeho súza fungovala bezchybně a tak Didier naložil druhému v cíli Tomu Van Looyovi více než dvacet vteřin. Třetí byl Frank Bakker, který těsně odsunul na čtvrté místo Stefana Holze. Dá se říct, že souboj jezdců na druhém až čtvrtém místě bylo to nejlepší, co se v závodě odehrávalo. Kamil Holan tentokrát odstartoval mnohem lépe než v první rozjížďce a tak se nemusel soustřeďovat na stíhací jízdu. Opět dojel jedenáctý, i když to v závodě dlouho vypadalo i na Top10.
Ve dvěstěpadesátkách Heidolf opět neponechal nic náhodě a s pohodlným více jak půlminutovým náskokem si dojel pro první místo. Za ním to ale celý závod doslova vřelo. Trojice jezdců – Wolfgang Schuster, Anders Blacha a Björn Markus Gunnarsson si po celý závod doslova nedarovala ani centimetr. Cílem nakonec projeli v tomto pořadí a zejména na Wolfi Schusterovi bylo vidět, že si druhého místa hodně cení. Michal Ježek skončil po souboji s Tuukkou Korhonenem na pěkném pátém místě. V sobotním tréninku si vyjel druhou pozici i navrátivši se Henrik Voit. Ale v témže tréninku měl se svojí Aprilií technické problémy, které mu nakonec nedovolily do závodu nastoupit. V depu se šuškalo, že se Henrik opět hodlá na závodní tratě vrátit…
Závod OPEN SBK byl v podstatě reprízou druhého závodu IRRC jenom s tím rozdílem, že na startu chyběl Frank Bakker. Opět zvítězil Didier Grams před Tomem Van Looyem a ze třetího místa se radoval Stefan Holz. Kamil Holan i ve třetím svém nedělním závodě předvedl velmi dobrou jízdu a skončil desátý.
Druhý závod sajdkárů vlastně rozhodla hned první zatáčka úvodního kola. Včele se řítili Britové Knapton / Miller společně s dvojicí Nussbaum / Aebischer ze Švýcarska. Švýcaři ale Brity poslali přes obrubník až na chodník a tím pro britskou posádku závod skončil. V závodě tak s přehledem zvítězila švýcarská posádka Anders Nussbaum / Tobias Aebischer. Druzí byli Holanďané Marcel a Erik Ritzerové a na třetím místě skončili Rakušané Peter Kimeswenger / Markus Billich. Za povšimnutí stojí sedmé místo dámské posádky Sophia Kirchhoferová / Anna Burkardová (na startu bylo celkem 23 posádek). Ještě bych podotknul, že sajdy byly současné a startovaly společně obě kategorie – F1 (1000cc) a F2 (600cc).
Posledním závodem celého programu byl v sobotu zrušený první závod OPEN600. Na start se tentokrát postavilo dvacet jezdců, mezi nimiž byli i dva čeští jezdci - Olin Hanák a Petr Košťál. Stejně jako v prvním (nebo druhém, jak chcete) závodu zvítězil Thomas Walther, ale tentokrát se musel opravdu vydat ze všech sil. Randy Harmuth mu nic nedaroval a svůj souboj o vítězství prohrál o pouhých 0.297. Třetí v cíli byl Thoma Helldobler. Olin Hanák si pěkně zazávodil s Andersem Blachou a jen prokluzující spojka mu zabránila, aby se před Blachu dostal. Konečné desáté místo ale jistě pro tohoto mladého jezdce není k zahození. Petr Košťál skončil závod na šestnáctém místě.
Trať ve Frohburgu je opravdu velmi pěkná, ani se mně to nechtělo věřit, když jsem reál porovnával s tím, co je k vidění na videích. Asi bych ji nenazýval klasickou roadracingovou tratí, je to spíš tak trochu „přírodní motodrom“, ale má své kouzlo, které je rovněž umocněno i velkým množstvím diváků. Frohburg není zase tak daleko od našich hranic a je to dobrá příležitost pro naše jezdce sbírat zkušenosti se zahraniční konkurencí.